Nežádoucí účinky chemoterapie


Každému je jasné, že chemoterapie není zrovna procházka růžovou zahradou a určité vedlejší účinky k ní bohužel patří. Než jsem si jí sama prošla, slyšela jsem maximálně o zvracení, únavě a padání vlasů. Pokud jste na tom stejně, tento článek by vám měl přiblížit, že se oproti výše uvedenému může vyskytnout i něco navíc.

Než ale začneme, ráda bych upřesnila dvě věci.

Nerada bych, aby to vyznělo tak, že si tu na něco stěžuji. Vedlejší účinky jsou sice nepříjemné, ale v tuto chvíli zkrátka jiná možnost neexistuje. Plně tedy důvěřuji lékařům a jsem jim vděčná za záchranu života, i když léčba přináší určitá omezení. 

Na druhou stranu ale nechci situaci zlehčovat. Jsou lidé, kteří chemoterapii nesou hůř, popřípadě musí zvládnout i náročnější léčbu trvající více cyklů a bojovat s mnohem horšími problémy. Tihle hrdinové by mohli vyprávět mnohem více než já! 

Proč vlastně k nežádoucím účinkům dochází?

Cytostatika podávaná při chemoterapii mají za úkol zlikvidovat rychle rostoucí nádorové buňky, bohužel je ale často nedokážou rozpoznat od těch „hodných“ rychle rostoucích buněk. Asi jsem poznamenaná pohádkami, ale vždycky si představuji, že v mém těle právě probíhá souboj jako v dětském seriálu Byl jednou jeden život. Cytostatika vidím jako bojovníky, kteří sice vymýtí všechno zlo, ale nešetří ani ty dobré, ať už se jedná o červené a bílé krvinky, buňky sliznic, vlasových váčků, rozmnožovacích orgánů, srdce... A tak dále... 

Co tedy potkalo mě, holku s Hodgkinem a chemoterapií ABVD?

Pokles krvetvorby

I když se mě každý ptá na zvracení a na vlasy, já tu jako první zmíním pozvolný pokles krvetvorby. Důležitý je zejména pokles počtu jednoho typu bílých krvinek, zodpovědných za naši obranyschopnost – neutrofilních granulocytů. Ačkoli se jedná o dočasnou záležitost, je to problém velmi zrádný, protože počet krvinek klesá postupně a nejméně jich je zhruba kolem 10. dne po chemoterapii. Tedy v momentě, kdy si myslíte, že už jste se jakž takž vzpamatovali, vám nejvíce hrozí průšvih (rozuměj infekce). Infekce je pro takto oslabené lidi velmi nebezpečná. Tomu je potřeba přizpůsobit svůj životní styl, vyvarovat se kontaktu s nemocnými lidmi a i doma se chovat tak, aby se jakékoliv infekci včas předešlo. Nějakou dobu se tedy nepodíváte do kina, divadla ani MHD a budete se každé návštěvy stokrát ptát, jestli je zdravá. Ani váš jídelníček se neobejde beze změn. Budete se muset vyvarovat jakýchkoliv potenciálně nebezpečných potravin, takže dáte sbohem plísňovým sýrům, tepelně nezpracovanému masu, neoloupané zelenině, oříškům, ovesným vločkám, některým jogurtům a mnohým dalším dobrotám. Doma si celá rodina bude mýt ruce více než obvykle a desinfekce se stane vaší kamarádkou. Zdá se vám to přehnané? Mě se také zdálo. Ovšem do té doby, než jsme o Vánocích trošku povolili režim a onemocněly nejdříve děti a pak já. Přestože se jednalo jen o virózu, bylo to jedno z nejtěžších období.

Když počet bílých krvinek poklesne moc, existují látky, které stimulují jejich tvorbu. S tím jsem se setkala hned v 1. cyklu, kdy jsem z ordinace odcházela s injekcí obsahující růstový faktor. Doma jsem si jí píchala tři dny do břicha (no dobrá, dělal to Ota a měli jste nás vidět) a protože se bílé krvinky tvoří v kostní dřeni, docela mě pak bolely kosti.

Při každé kontrole krevního obrazu se také hlídá, jestli nedošlo k poklesu červených krvinek. Ten jsem pocítila zejména prostřednictvím únavy, na transfuzi ale naštěstí nikdy nedošlo. Vyskytnout se může i nízký počet krevních destiček.

Vliv na sliznici v ústech

Skoro po celou dobu chemoterapie jsem bojovala s mírnou bolestí v krku, dásní a suchými rty. Nebylo to ale nic, co by se nedalo vydržet a úplně zázračně pomáhal heřmánkový čaj, ústní voda a balzám na rty z lékárny. Zde je opět důležité hlídat si, aby se nerozjela nějaká infekce, takže je potřeba častěji čistit zuby (měkkým kartáčkem) a opět se vyhnout nevhodným jídlům. Hlavně pozor na plísně a ostrá jídla (tím myslím ostrá jak tvarem, tak chutí).

Pocity podobné jako při chřipce

Když jsem poprvé zaznamenala bolest svalů, kostí, únavu a pocit, jako by mi běhal mráz po zádech, myslela jsem, že mám chřipku. Nebyla to chřipka, ale dopady chemoterapie, které naštěstí vždy za pár dní přešly. Ovšem bohužel kromě únavy, ta se mě držela jako klíště.

A jak je to s tím zvracením?

Měla jsem asi štěstí, ale za celou dobu jsem zvracela jen jednou (úplně na konci a nejspíš kvůli psychice, protože se mi zvedal žaludek už při pohledu na budovu Hematologie). I předtím jsem měla párkrát hodně namále, ale vždy zabral speciální lék, který jsem nosila stále u sebe. Také doporučuji vzdát se těžkých jídel. Velmi nepříjemná je taková divná pachuť v puse, která vydržela většinou až 10 dní po chemo. Připadala jsem si, že jsem snědla mýdlo a na to vypila desinfekci. Mrkev chutnala hořce, med pálivě a moje milovaná čokoláda byla úplně bez chuti.

A konečně ty vlasy

Pro dívky a ženy hodně citlivé téma. A opět velmi individuální záležitost. Žila jsem v domnění, že až začnou padat, v klidu se oholím a pojede se dál, jak to dělá většina lidí. Ale ouha. Ze začátku nepadalo nic, až jsem jednou večer pocítila bolest kůže na hlavě a ráno už byl celý polštář od vlasů. Hned jsem začala šílet. Měla jsem ty nejdelší a nejhustší vlasy ve svém životě a teď jsem se s nimi měla rozloučit? Nacházela jsem je všude. Nicméně padaly postupně a ne příliš moc, tak jsem to různě pytlíkovala, hlavně abych je nemusela shodit. Prostě jsem zbabělá. Teď po 4. cyklu místa bez vlasů zakrývám šátkem, vzadu mi trčí chudáček zbytek drdolu a já dělám jako by nic. Nicméně všichni povolaní a zkušení mi doporučují, ať se zbytku vlasů zbavím, tak už se asi přestanu bránit.

Bolest v postižené uzlině

Hned na začátku léčby mě začal bolet krk v místě jedné z osudných uzlin. Vyděsila jsem se, že je něco špatně, ale prý se jedná o normální proces, kdy se nádorová tkáň přestavuje na vazivo.

Bolest u srdce

Tak tohle mě děsí asi nejvíc. Podávání cytostatik může mít vliv na mnohé orgány a ani srdíčko není ušetřeno. Píchání u srdce cítím i teď poměrně pravidelně a mnohem víc vnímám jeho bušení, přičemž se hned vyděsím a bušení je pak ještě horší. Zrychlený tep může být způsoben i nízkým počtem červených krvinek.   

Problémy s plodností

Jelikož Hodgkinův lymfom postihuje mladé lidi, mnoho z nich musí čelit případným problémům s početím potomka. My už dvě děti máme, takže jsem na toto téma nějak zapomněla pomyslet, ale pokud jste mladí a bezdětní a čeká vás chemoterapie, raději se sami včas zeptejte, co a jak. Třeba na to dojde i u nás. Musím se totiž přiznat, že teď už mi občas také vrtá hlavou, co když se zblázním a třeba za deset let budu chtít třetí dítě...

Výkyvy nálad a nesoustředěnost

Chemoterapie dá zabrat nejen vašemu tělu, ale i tomu, co se děje ve vaší hlavě. O dopadech na psychiku bych mohla psát, až bych napsala celou knihu, ale jelikož to všechno stále ještě prožívám, necítím se ani na obyčejný krátký příspěvek. Snad jednou s odstupem, doufám. Tady zmíním jen stručně, co mě překvapilo a s čím jsem moc nepočítala s výkyvy nálad. Jasně, emoce jako na houpačce má asi každá nevyspalá máma čerstvého miminka, zvlášť když k němu má ještě batole, ale doktoři mi potvrdili, že příčinou může být i ten můj koktejl. Zkrátka se ráno probudíte a nechce se vám existovat, přičemž za chvíli běháte po domě, že strašně nezbytně musíte jít ven řádit do sněhu, abyste následně zase potřebovali jít domů, schovat se před celým světem. A problémy se soustředěním? Nikdy jsem nebyla úplný blesk, ale teď přišly chvíle, kdy jsem byla takzvaně zaseknutá. Chtěla jsem jen tak koukat do prázdna a nemyslet na nic. Je to taková zvláštní otupělost, kdy mozek není schopen zpracovávat vjemy okolo a všechno vás jakoby ruší. Ale je asi logické, že hlava má hodně co dělat, aby ten souboj mezi hodnými a zlými, který se v těle odehrává, zpracovala.  
Co dodat závěrem?  Snad jen, že se jedná o velmi individuální záležitost a každého může trápit něco jiného. Pokud se chcete dozvědět více, můžu doporučit třeba tyto stránky https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/pece-o-pacienta/nezadouci-ucinky-lecby-chemo/nezadouci-ucinky-chemoterapie-1/, nebo knihu https://www.kosmas.cz/knihy/196778/pruvodce-pacienta-onkologickou-lecbou/.

Komentáře